Studentka a práce


Dnes se s vámi podělím ve svém mini článku, co se mi během praxe přihodilo. Když jsem se v prváku rozhodovala, kam jít na povinnou praxi, byla pro mě Městská knihovna v Kopřivnici jasnou volbou. Je to blízko a ohlasy na knihovnu byly jen a jen pozitivní. Praxe probíhala standardně v pořádku a kolektiv byl prostě perfektní. Vůbec jsem nečekala, že by v závěru praxe mohla přijít, tak milá nabídka 🙂 .

Na konci praxe za mnou přišla pí. vedoucí knihovny s tím, že v květnu příštího roku odchází jedna kolegyně na důchod a že se mnou byla spokojená a jestli bych se tam teda nechtěla přihlásit. Říkám si super, květen je ideální termín. Člověk by alespoň věděl, kde po státnicích skončí 😀 .

Asi před dvěma týdny se mě pí. vedoucí ozvala znovu. Psala, že ona kolegyně bude končit již od Nového roku, tudíž bude výběrové řízení už během prosince. Psala, ať se přihlásím, že mě už znají apod. Říkám si, je to nečekané a ptám se sama sebe, zvládnu k tomu i dodělat školu? Budu schopna to zvládnout? Po chvíli přemýšlení, jsem se rozhodla to risknout. Za zkoušku přece člověk nic nedá a třeba už taková nabídka nemusí ani přijít. Přihlášku jsem poslala. Studium při práci zvládlo mnoho jiných, tak do toho! 🙂

Minulý týden následoval pohovor, který sice provázel smích a dobrá atmosféra, ale jinak mám z něj zvláštní pocity. Přihlášku podalo prý okolo 50 lidí a rázem bylo moje prvotní nadšení ta tam :-D. Nyní jsem tedy v očekávání, jak to se mnou vlastně dopadlo. Kdo ví, možná s Novým rokem přijde i nový začátek a nové zkušenosti. Anebo to zůstane při starém, svět se nezblázní 🙂 .

Jaký verdikt nade mnou vynesli se dozvíte příště 🙂 .

, , ,