Erasmurcia – týden patnáctý


Blížící se odlet cítím čím dál více. Proto jsem se rozhodla přivstat si hned v pondělí a udělat si výlet do obchoďáku s cílem pořídit si druhý kufr (do toho, se kterým jsem přijela, prostě oblečení a dárečky nenarvu, ani kdybych se fakt snažila). To se mi naštěstí podařilo hned v prvním obchodě. Zbytek dopoledne jsem strávila hledáním nálepek, kterými bych jej ozvláštnila. Nakonec jsem se rozhodla vzít balení nalepovacích očí, které se trochu hýbou. Na kufr jsem použila jen dvě, zbytek jsme rozlepili po bytě (Dominik má teď očičkaté dveře a domovní telefon je kyklop). Uvidíme, co na to majitel, až přijde zkontrolovat byt.

Hned začátkem týdne nás čekaly dvě poslední hodiny ve škole, před začátkem zkouškového. V pondělí to byla velmi krátká hodina – v podstatě jsme si měli připravit otázky na naše vyučující, a ti nám vysvětlili některé věci z učiva. Taky jsme dostali konkrétnější informace k tomu, jak bude vypadat zkouška. No a protože se jedná o předmět o bezpečnosti, půl hodiny jsme probírali jen aktuální otřes bezpečnostního světa – WannaCry. Na spolužácích i učiteli bylo vidět, že se o víkendu moc nevyspali – všichni pracují na plný úvazek v IT bezpečnosti.

Večer mě pak čekalo nepříjemné překvapení, když jsem chtěla koupit odbavení zavazadel k letence. Cena se proti neděli zdvojnásobila. Okamžitě jsem psala na Twitter letecké společnosti, ti mi ale řekli, že mám prostě smůlu. Opravdu nešťastná jsem tedy koupila dvojnásobně dráž zavazadla… abych další den náhodou zjistila, že jsem si mohla jedno z nich nechat na letišti odbavit jen za 5€, nebo koupit odbavení zavazadel za původní cenu v mobilní aplikaci aerolinek. No moje nervy. Sice jsem o čtyřicet euro lehčí, ale poučená navždy.

V úterý nás čekala poslední z posledních vyučovacích hodin. Místo dvou hodin nás čekal čtyřhodinový maraton o bezpečnosti aut. Dost jsme se báli, že to bude nuda. Naše obavy se ukázaly jako naprosto plané. Mladý vyučující, jehož angličtina byla snad C3 (nekecám, měl naprosto čistý britský přízvuk) a informace, které byly opravdu zajímavé a reálně využitelné v běžném životě. Navíc jsme si skvěle popovídali o kupování aut.

No a pak přišla naše první zkouška tady. Ve čtvrtek odpoledne jsme nakráčeli do učebny, abychom po dvojicích absolvovali ústní zkoušku z angličtiny. Vzhledem k problémům se skupinami v informačním systému se na mě zapomnělo a zatímco všichni dostali přidělen čas, kdy se mají na zkoušku dostavit, já jsem na seznamu vůbec nebyla. Učitel mi asi v pondělí napsal email, že můžu přijít kdykoliv. Rozhodla jsem se jít hned na první možný termín a protože hned asi třetí dvojice v řadě byla nekompletní, nahradila jsem slečně, která se jmenuje Gemma, partnera. Ta byla naprosto vystresovaná, že vedle mě bude na zkoušce vypadat blbě, jelikož rozdíl mezi našimi úrovněmi angličtiny je opravdu propastný. Zkouška byla opravdu snadná – představit se, odpovědět na několik otázek (já jsem schytala dopravu – jaké druhy jsou v ČR, jak často jezdí apod.) a popsat velmi jednoduchý obrázek (já jsem dostala metro). No, cca za 7 minut jsme byly s Gemmou venku. Takže tři a půl minuty na jednoho. To ujde. Dominik se na svou zkoušku vydal až později (na něj se nezapomnělo a měl přidělený čas). Po návratu říkal, že to bylo úplně v pohodě a že ještě stihl učiteli pogratulovat k právě narozenému dítěti.

Takže tohle asi dobrý (přeci jen jsme, při vší skromnosti, nejlepší ve třídě), ještě nás čeká písemná zkouška s poslechem na konci měsíce.

No a pak jsme se opravdu začali učit. Od pátku v podstatě neděláme nic jiného. Vždyť zkouška z bezpečnosti je už v úterý 23. 6.! A jak sami učitelé přiznali, je to jedna z těch těžkých – šest rozepisovacích otázek, většina z nich je nějaký reálný scénář, ke kterému je třeba vymyslet řešení a obhájit si ho před fiktivním klientem. Na každou otázku se očekává odpověď na jednu stranu A4. Pánbůh s námi.

Postřehy:

  • Před bookováním zavazadel je třeba prověřit všechny možnosti
  • Každý den už je tu horko jako u nás v srpnu
  • Do práce a školy se tady chodí v dlouhých kalhotách a s dlouhým rukávem. I když je horko. Přijít v kraťasech, nebo tílku je vnímáno jako velmi neslušné (my to nerespektujeme :D)
  • Obchody s ovocem a zeleninou začaly překypovat zbožím
  • Právě probíhá festival Murcia Tres Culturas – každý večer probíhají po městě různé koncerty (v pátek třeba Andaluzského symfonického orchestru)
  • Veganské chorizo nechutná vůbec špatně