Erasmurcia – týden pátý


Tenhle článek by se měl jmenovat “Co jsem stihla mezi spaním, školou a prací”. Těžce totiž nestíhám nic.

Venku je už opravdu překrásně, každý den kolem 25 stupňů. Španělé jsou divní, chodí v těch samých bundách, jako když bylo o deset stupňů méně. Uvnitř je ale pořád zima jak v psírně.

Seminárních prací máme opravdu nad hlavu. Navíc se očekává, že bude mít každá z nich rozsah alespoň jako naše bakalářky (kolem 25 stran). Ke každé seminárce je pak samozřejmě prezentace. No, alespoň, že nám konstantně odpadají cvičení (prý už příští týden budou, ale…).

Konečně se mi taky podařilo sejít s místním šéfem Google Developers Group. Bohužel, narazili jsme na dva problémy. Za prvé si naše setkání nevyložil jako business, jak jsem zamýšlela a za druhé, vzhledem k místní „maňana“ mentalitě, spolu něco těžko zorganizujeme. Takže nic moc. Ale třeba se pletu a nějak to dopadne.

Ve čtvrtek jsem šla na hodinu, která se nekonala. Rozhodla jsem se tedy čas využít k prozkoumávání města a šla jsem se znovu cíleně ztratit. Prošla jsem si několik zajímavých uliček a nakonec potkala El Corte Inglés, což je, podle slov mých spolužáků, speciální obchod. Byla jsem zvědavá a šla jsem se tam podívat. První věc, která mě tam dostala, byl Starbucks. Nabídka i ceny jsou naprosto totožné s těmi našimi. Bohužel to, co je u nás předražená káva, je tady naprosto normální cena, takže je Starbucks vlastně taková běžná kavárna. Jinak jestli je obchod něčím naprosto speciální jsem v podstatě nezjistila, neboť, jak jsem se později dozvěděla, jsem byla jen v nějaké menší pobočce a ne v samotném obchoďáku.

Protože jsme tu už měsíc, musela jsem řešit taky typický problém nás přebarvených holek – je třeba si nabarvit vlasy. No jo, jenže barva, kterou běžně používám, se tu prostě neprodává. Značku tu mají běžně, dokonce je tu výběr z více značek než u nás, jen prostě neexistuje ta správná červená. Nakonec jsem byla tak zoufalá, že jsem si v drogerii vzala odstín co nejbližší tomu mému a jala se prodavačky přímo zeptat. Jenže to jsem neuměla, že. Takže dotaz na jiný odstín vypadal asi jako  “Esto, pero muy rojo.” (Tohle, ale víc červené). Prodavačka pokrčila rameny a řekla, že nic červenějšího nemají, takže jsem nakonec odkráčela domů s barvou o odstín tmavší. Že stála skoro třikrát víc než u nás, snad ani není třeba zmiňovat 😀

Hlavní událostí týdne pak byl nedělní výlet do Cartageny. V sobotu skoro celý den pršelo (asi tak dvě kapky za minutu, pche), takže jsme se celkem obávali, jaké bude počasí. Naše Česko-Italská výprava (Já, Dominik, náš spolubydlící Mario a tři Italky) se však nezalekla a v neděli ráno (čtvrt na jedenáct, haha) nasedla do autobusu do Cartageny. Tam na nás čekala moje “buddy” (viz. první článek), která v Cartageně bydlí a tak nám udělala průvodce. A bylo to super. Viděli jsme starobylý hrad, zbytek původního větrného mlýna na mouku, zahrady s pávy, dva staré amfiteátry – divadla, maják, centrum města a hlavně moře. Nejdříve jsme prošli pořádně město a památky, vyfotili se, přejedli sladkého v místní pekárně a na oběd si dali tapas. Cestou se k nám připojili dva naši španělští kamarádi (nejsou oficiálně naši buddies, ale jako by byli), nasedli jsme do aut a jeli se podívat k majáku. Nutno říct, že v Cartageně je skutečně překrásně. Moře čisté, město voní smaženými kalamáry a létem. Po prohlídce města a majáku jsme znovu sedli do aut a za zvuků nejnovějšího hitu Enrique Iglesiase (nebo někoho jiného, kdo zpívá ve španělštině) se vydali na obhlídku místní pláže. Ta se nám líbila moc. Dali jsme si zmrzlinu, pivo, a jako bonus jsme dostali gumídky zdarma. Celou dobu bylo naprosto překrásné počasí, což jenom podtrhlo celkový dojem z přímořského města. Já jsem se pro jistotu namazala opalovacím krémem, Dominik tak opatrný nebyl a na konci dne měl krk a ramena slušně červená. Celkově byl ale výlet super a moc se těšíme na další.

Postřehy

  • Všichni si tu nosí do školy a do práce svůj oběd. Boxy a tašky na oběd tady jdou opravdu na dračku.
  • Tapas jsou opravdu fajn, když víte, co si dát.
  • Bagety jsou tu dobré jen první den. Pak si s nimi totálně rozedřete pusu.
  • I když je venku přes dvacet pět stupňů, místním je zima. Teplo je prý až nad 35.
  • Na každém rohu jsou tu malé sochy svatých.
  • Opalovací krém je super věc i na začátku března.