Konference – Kniha ve 21. století


Ve dnech 17. a 18. února se na půdě Slezské univerzity, Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, uskutečnil již 11. ročník konference Kniha ve 21. století, s podtitulem Redefinování role knihoven ve 21. století.  Jejími hlavními organizátory byl Ústav bohemistiky a knihovnictví, Moravská zemská knihovna v Brně, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a SKIP 10 Moravskoslezského a Olomouckého kraj.

Po úvodním slovu moderátora, děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty, primátora města Opavy a dalších významných hostů, začal 1. blok konference s názvem Knihovna nejen jako prostor.

V prvním příspěvku s názvem Moravská zemská knihovna a její funkce hovořil prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. o úvahách, které použili při tvorbě koncepce rozvoje knihovny. Připomněl, že samotné knihovny se nemění, přizpůsobují se pouze dnešní době. Už od prvopočátku, až do dnešní doby, plní stále tu samou funkci. Kdyby se knihovna změnila, ztratila by svůj smysl.

Následoval příspěvek Pavla Vosoby (M. C. Triton) — Boření mýtů v kariéře, ve kterém mluvil o vlastních zkušeností podnikatele. Hovořil například o tom, že bychom měli dělat to, co chceme a pracovat na sobě. Na to, co ovládáme dokonal,e se vykašlat a začít se učit nové věci.

PhDr. Vít Richter (Knihovnický institut Národní knihovny ČR), nám v příspěvku Veřejné knihovny a jejich služby v digitálním prostředí připomněl problematiku e-knih a legislativy. Neexistuje totiž zákon, který by se zabýval povinným výtiskem u elektronických knih. Knihovny by měly poskytovat více digitálních služeb, než je tomu v současnosti. Jedním ze služeb, by měl být přístup k digitalizovaným dokumentům.

Prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě), přednesl příspěvek s názvem Kulturní prostor, informační prostor, kyberprostor, resp. v jakém prostoru to vlastně dnes žijeme? I když lidé potřebují v dnešní době stále více k životu virtuální prostor, knihovna by se měla více držet v tom reálném. Do kybernetického by měla vstupovat pouze z části.

Po přestávce na kávu začal II. blok konference s názvem Vzdělávání. Tento blok zahájil doc. PhDr. Pavol Rankov, Ph.D. (Univerzita Komenského v Bratislavě a Slezská univerzita v Opavě), svým příspěvkem Práce a vzdělávání znalostních pracovníků. Na příkladu muže uvedl, že znalostní pracovník nemusí být jen profesionál. Zmíněný muž od roku 2012 sleduje válku v Sýrii, píše o ní na svém blogu. Časem se stal znalostním pracovníkem této problematiky.

Mgr. Zlata Houšková (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) v příspěvku Jak se stát knihovníkem — návod s (ne)jasnými pravidly hovořilo o tom, že v dnešní době již v knihovně pracují i lidé jiných profesí. Když nastoupí do knihovny, nemají žádné knihovnické vzdělání a je chybou, že po nich knihovny nevyžadují ani rekvalifikační kurz.

První den konference zakončila PhDr. Radka Římanová, Ph.D. (Univerzita Karlova v Praze) s příspěvkem Dokumentové služby specializovaných knihoven. Mimo jiné uvedla, že budoucnost patří digitálním knihovnám a nemělo by se to brát jako něco zvláštního. Problémem zůstává to, že každý knihovník neumí pracovat s digitální knihovnou.

Večer pokračovala neoficiální část programu u číše vína.

Druhý den konference se skládat ze dvou bloků, s malinkou změnou pořadí příspěvků.  Vše zahájila Zuzana Helinsky (Consulting, Švédsko — původem Češka) s příspěvkem Marketing v kostce. Dodala, že nejlepší knihovníci, kteří se věnují problematice marketingu v rámci knihoven, jsou v ČR.

Poté zazněl příspěvek prof. PhDr. Dušana Katuščáka, Ph.D. (Žilinská univerzita v Žilině) o Trendech a směrech v knihovnictví a knihovnickém vzdělávání ve světě. Mimo jiné hovořil o porovnávací studii, která má vést ke zlepšení výuky na Žilinské univerzitě. Dále následovalo devět příspěvků od našich Polských sousedů.

Doktor Grzegorz Nieć (Instytut Nauk o Informacji Uniwersytet Pedagogiczny w Krakowie) — Transformace na sekundárním trhu knihy na přelomu 20. a 21. století, doktor Zbigniew Gruszka (Uniwersytet Łódzki) — Učící se knihovna jako příklad moderního managementu kulturních institucí, profesor Mariola Antczak  (Uniwersytet Łódzki) — Polské knihovny — čas zúčtování, doktorka Agata Walczak Niewiadomska (Uniwersytet Łódzki) Dětské knihovnictví ve 21. století – je jen pro děti?, doktor Jacek Ladorucki (Uniwersytet Łódzki) — Dědictví střední Evropy jako výzva pro knihovny v zemích V4 — Visegrádské skupiny — Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, doktor Grzegorz Czapnik (Uniwersytet Łódzki) — 15 minut jízdy autem: je vzdálenost do veřejné knihovny ještě podstatná?, doktorka Jolanta Szulc (Slezská univerzita v Katovicích) — Možnosti využití metod a technik umělé inteligence v činnosti knihoven, profesor Małgorzata Fedorowicz Kruszewska (Instytut Informacji Naukowej i Bibliologii Uniwersytet Mikołaja Kopernika w Toruniu) Knihovna pro všechny, profesor  Tomasz Kruszewski (Instytut Informacji Naukowej i Bibliologii Uniwersytet Mikołaja Kopernika w Toruniu) — Architektura polských kulturních institucí v 21. století.

První přednášející se pokusil mluvit česky, druhý řekl, že se bude snažit mluvit pomalu. Další pak mluvili plynulou Polštinou. Prezentace však měli většinou v češtině nebo obsahovaly český překlad.

V posledním bloku konference, který nesl názel Postřehy odjinud, zazněl příspěvek Mgr. Emília Antolíkové (Hornozemplínská knižnice vo Vranove nad Topľou) — Jsou slovenské veřejné knihovny TOP?. RNDr. Lenka Prucková (Knihovna města Olomouce) v příspěvku Letem knihovnickým světem  se s ostatními podělila o zkušenosti z knihoven, které navštívila za dobu, kdy je ve funkci ředitelky knihovny.

Konferenci zakončil Mgr. Matúš Formánek (Žilinská univerzita v Žilině) s příspěvkem Budovanie katedrových digitálnych knižníc.

Konference pro mě byla velmi přínosná. Dozvěděla jsem se mnoho nových informací. Už teď se těším na její 12. ročník, který se snad uskuteční v sále nově postavené budovy Ústřední knihovny Slezské univerzity.

Fotografie: Ondřej Durczak a Martin Kůs

, , ,