Erasmus pobyt zrovna na Slovensku?


Od přátel jsem o výjezdu v rámci Erasmu slyšela mnoho a většinou se opakovaly dvě věci. Na jedné straně to byl skvělý zážitek, noví přátelé, zlepšení dovednosti mluvit cizím jazykem. Hned vzápětí dodávali, že jim byrokracie celého programu a přístup domovské univerzity poněkud znesnadnil studium. V neposlední řadě museli pobyt částečně zafinancovat z vlastní kapsy. Já jsem se na Erasmus popravdě nechystala. Nabídka zemí, kam se dalo vycestovat, mě nijak neoslovila. A upřímně jsem se bála, že ohrozím své studium na SU. Tedy až do chvíle, než se otevřela možnost studovat na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Strach se sice nezmenšil, ale nadšení jej převážilo.

Byrokratické kolečko jsem začala otáčet i já (a dodnes stále otáčím). Zabalila jsem si svůj raneček a vydala se na historickou výpravu prvního Erasmus studenta našeho oddělení, který zavítal na Katedru knižničnej a informačnej vedy (KKIV). Cítila jsem tíhu zodpovědnosti, ale hrdinně se vydala do míst, kde můžete najít UFO i Čumila. Neměla jsem k sobě žádného „parťáka“ a praktické informace jsem získávala za pochodu. Má italská spolubydlící na koleji byla v neporovnatelně horší situaci, také se za dva týdny stěhovala ke svým krajanům do jiné části ubytovacího komplexu Vysokoškolského města Ľudovíta Štúra. Stihla se se mnou podělit o pár kulturních zajímavostí a hlavně mě naučila správně připravit kvalitní kávu. A alespoň chvíli jsem si procvičovala anglickou konverzaci. Její místo převzala slovenská studentka psychologie v posledním ročníku. Jsem moc ráda, že právě ona byla mou spolubydlící. Angličtinu vystřídala slovenština s češtinou, výměna praktických tipů, konverzace o společných zájmech jako je běhání a čtení a poznávání podobné, ale přece jen trochu jiné kultury. Ukázala mi zase jiné části Bratislavy, než které jsem doposud stačila se svým hrozným orientačním smyslem probloudit.

Na koleji jsem bydlela v pokoji s připojením k internetu pěkně tradičně pomocí kabelu. Pokud nemáte postel přímo u zástrčky, doporučuji i několik metrů. Podobně je dobré přibalit prodlužovačku, rychlovarnou konvici, nádobí na vaření, ramínka na šaty, čistící prostředky, plakáty na zeď (pokud se nechcete dívat na fotky předchozí studentky – já nechtěla), sluchátka, trpělivost, toleranci a další praktické věci (hodinky si brát nemusíte). Kdo jste již bydleli na koleji, asi to znáte. Já to neznala. Obrovskou výhodou bydlení na koleji, kde jsem byla ubytována, je snadná dostupnost do školy (i když jízda v autobuse 31 nebo 39 již tak snadná není), veškeré zázemí v areálu (kopírovací centra, jídelny, posilovny, tělocvičny, čajovna, obchod apod.) nebo hned vedle něj (lékárna, obchodní centrum atd.).

Protože jsem si většinu předmětů splnila již loni, v nabídce Katedry knižničnej a informačnej vedy nebyl žádný předmět, který by nahradil některý z opavské nabídky. Vzala jsem to tedy z jiné strany a v Bratislavě si vybrala to, co se u nás nevyučuje. A udělala jsem dobře. Studovala jsem informační chování, metodologii našeho oboru, masmediální komunikaci nebo programy na podporu čtení aj. Vyzkoušela jsem si práci v týmu, psaní článku pro medialnagramotnost.sk, přípravu akcí pro podporu literatury a čtení (Dni slovenskej literatúry a Bibliotéka). Chodila jsem na akce a konference pořádané univerzitou (přednáška Walta Bogdaniche, Dies Academicus 2014), katedrou (Knihovnický barcamp, doktorandský seminář Informačné interakcie 2014, vědecká konference Informačné kompetencie pre znalostnú spoločnosť, Katedrovica, přednáška Tibora Koltaye na téma Digital Humanities and Database Literacy), nasávala atmosféru a poznávala své prozatimní spolužáky i vyučující.

A co mé obavy? I když semestr ještě nebyl oficiálně ukončen, můj výsledek hospodaření skončil v černých číslech (čti: kladně). Protože jsem na celý půlrok musela přerušit brigády v ČR, můj cíl by jasný – vyjít s penězi, které jsem získala jako stipendium pro Erasmus pobyt. Ačkoliv jsem několikrát jela domů, s klidným srdcem mohu říct, že mi příspěvek pokryl vše. Největší položkou bylo jídlo, které je na Slovensku mírně dražší než u nás. Součástí koleje jsou však stravovací zařízení (např. Eat&Meet nebo Venza), kde jsem si mohla koupit dvě hlavní jídla se studentskou dotací denně. To v praxi znamená, že si dáte celé menu, ale nebude vás to stát v průměru více než dvě eura. Kolej na semestr mě stála zhruba 340 euro. Musela jsem si pořídit ISIC kartu za necelých 18 euro, ale v Bratislavě má vícero funkcí. Kromě klasické slevové karty získáte kartu do knihovny, pro vstup na kolej, dobíjecí kartu na obědy, kartu na tramvajenku (čtvrtletník jsem koupila za 35,90) atd. Ocenila jsem tak možnost vzít si s sebou pouze ISIC (namísto peněženky plné karet a centů o váze nejméně jednoho kilogramu). Druhá starost v podobě komplikací se studiem (musím zaklepat) se prozatím nekoná. Ještě mě však čekají zkoušky a také dotočení byrokratického kolečka, takže si jen držím pěsti.

Vedle otázky, kdo jsem, mi byl mnohokrát položen dotaz, proč jsem na Erasmu právě v Bratislavě (potažmo na Slovensku). Postupem času jsem zjišťovala, že asi nejsem typický “Erasmák”, který vyjede do cizí země za zábavou, kulturou a zlepšením angličtiny nebo jiného jazyka. Oproti jižanským národům jsem byla prakticky neviditelná.  Někteří spolužáci zjistili teprve při mém loučení na konci semestru, že jsem byla na Erasmu. Netvrdím, že mne uvedené věci nezajímaly, ale ten hlavní důvod byl jiný. Chtěla jsem si zkrátka vyzkoušet studovat na KKIV, což někteří přijali s hrdostí, jiní se tomu asi dodnes diví. Kdybych měla v současnosti možnost vrátit se v čase a změnit své rozhodnutí, určitě bych to neudělala. Samozřejmě to nebyl semestr prožitý na růžovém obláčku, ale těch pozitiv je mnohem a mnohem více. Všechno to, co si z loňského půlroku odnáším, mělo smysl, ať už jde o nové poznatky z oboru, zkušenosti s jinou výukou, poznání nových lidí nebo získání jiné perspektivy, jak se dívat na věci a lidi kolem sebe.

Když se zamýšlím nad uplynulými šesti měsíci, mám skutečně dobrý pocit. A také si uvědomuji, že je to zásluha mnoha lidí, kterým bych moc ráda poděkovala. Je jich však mnoho, proto alespoň souhrnem děkuji Oddělení informační vědy na SU v Opavě, Katedre knižničnej a informačnej vedy na UK v Bratislavě, mým spolužákům na obou univerzitách, mé spolubydlící a všem těm, kteří mi umožnili zažít fajn semestr. Obrovské díky patří zejména lidem na KKIV (studentům i vyučujícím) za skvělé přijetí a pomocnou ruku.

Nově zrekonstruovaná budova Univerzity Komenského v Bratislavě (Gondova ulice)

Nově zrekonstruovaná budova Univerzity Komenského v Bratislavě (Gondova ulice)

Sídlo Právnické fakulty, Rektorátu a Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě (nová část)

Sídlo Právnické fakulty, Rektorátu a Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě (nová část)

Výhled z okna pokoje na koleji (dole s červenými slunečníky jídelna Eat&Meet)

Výhled z okna pokoje na koleji (dole s červenými slunečníky jídelna Eat&Meet)

Výhled z okna pokoje na koleji (14. nebo 15. patro, záleží, kterým výtahem jedete). To „divné“ na fotografii není závada ani žádný speciální filtr, ale síť proti holubům, kteří mají velice rádi balkony (souboj holub vs. síť – 1:0)

Výhled z okna pokoje na koleji (14. nebo 15. patro, záleží, kterým výtahem jedete). To „divné“ na fotografii není závada ani žádný speciální filtr, ale síť proti holubům, kteří mají velice rádi balkony (souboj holub vs. síť – 1:0)

, ,