Absolventka a potrefená husa


Zdravím tě, čtenáři!

V posledním příspěvku jsem se zmínila, že jsem se na pracáku seznámila s holčinou, která je ve stejné situaci jako já a byly jsme na stejném pohovoru. Vzájemně si sdělujeme novinky z oblasti pracovních nabídek a informujeme se o průbězích jednotlivých výběrových řízení. Je prostě fajn se o tom bavit s někým, kdo prožívá v posledních měsících to samé a ujišťujeme se navzájem, že je naprosto normální, když nám to už doma leze občas na mozek.

O co se teď s tebou podělím, je zážitek právě této kamarádky a tímto jí také děkuji za povolení se o to s tebou podělit. Závěr z celé situace si udělej sám. Možná se jen pobavíš, zakroutíš nevěřícně hlavou nebo celou situaci a reakci na ni budeš považovat za přehnanou. Dnešní příspěvek bude zajímavější spíše pro studentky, ale to neznamená, že se s něčím (někým) takovým nemůže setkat i mužské pokolení. Tak tedy k věci…

Kamarádka reagovala na pracovní nabídku, ve které firma hledala zaměstnance na jistou kancelářskou pozici. Majitel firmy se jí ozval po telefonu a začal jí vysvětlovat, o jakou práci se jedná, co po ní bude chtít, posléze se přesunul od naříkání na těžký úděl podnikatele až k otázce, zda má kamarádka přítele. Otázka je samozřejmě naprosto nekorektní, ale kamarádce nijak nevadilo na ni odpovědět. Následovalo ještě několik dalších telefonátů s tím, že jeden byl údajně omyl, ale nakonec se svezl opět k stěžování si na těžký úděl podnikatele, druhý už obsahoval přínosnější informace o tom, na co se má uchazečka o zaměstnání podívat, aby měla v dané profesní oblasti lepší přehled.

Jednoho dne k večeru se opět ozval telefon s tím, že by se pan podnikatel rád sešel se svou uchazečkou ještě tentýž večer zhruba za hodinu a půl, a prodiskutoval nabídku práce, která má nějaký menší háček, a který by ale rád sdělil osobně. Kamarádka nejprve souhlasila, ale když položila telefon, začaly ji pronásledovat pochybnosti. Nemusím asi moc vykládat, že načasování na pracovní pohovor je velmi nezvyklé, a když jako třešničku na dortu přidám onen tajemný háček… Zpětně zavolala panu podnikateli s tím, že schůzka jí moc nevyhovuje a ráda by se s ním sešla na pracovišti, které by si chtěla prohlédnout a případně se ráda seznámila se svými kolegyněmi. Pak podnikatel zareagoval tím, že položil telefon kvůli jednání s klientem.

Jaké však bylo kamarádky překvapení, když jí za chvíli přišel velmi dotčený email, ve kterém je jí sděleno, že takové chování pan podnikatel nečekal, nechce už s kamarádkou dále spolupracovat a osočuje ji z toho, že se kamarádka domnívá, že ji chtěl obtěžovat. Což je podle něj nemožné, protože by mohl být jejím otcem. (Zajímavý argument!) A ještě jí otevřeně napsal, že v dnešní době si moc nemůže vybírat, jakou práci vezme, tak jak si může dovolit schůzkou odmítnout.

Kamarádka mi celou událost popsala přibližně takto. Nemusím snad říkat, že danou schůzku zrušila sice z vnitřně nepříjemných pocitů, ale jako důvod uvedla naprosto něco jiného. Celá tato situace a reakce v emailu mi připadá jako známé přísloví, potrefená husa se vždycky ozve. Buď neměl pan podnikatel čisté svědomí, což mi přijde nejpravděpodobnější, nebo mu došlo, jak celé plánování pracovního pohovoru působí (i když možná nechtěně).

Co tedy závěrem? Možná jen… Dej občas na svůj vnitřní pocit a neboj se říct NE!

Absolventka

P. S. Na další příspěvek se můžeš těšit až v lednu. Takže přeji všem studentům i vyučujícím příjemné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku 2015!!!

 

, ,